Koulík (džungarský křečík)

28. ledna 2016 v 18:57 | kovarka-eli |  Vzpomínáme...

Koulík byl zatím náš jediný džungaráček. Měli jsme ho ve stejnou dobu jako našeho druhého Pepíka. Původně se jmenoval Tomášek, ale v jednu chvíli tak ztloustnul, že vypadal spíš jak chlupatá koulička s nožičkama a už mu zůstalo jméno Koulík. Koulíka se nám povedlo i lépe ochočit, než naši minulou zlatou křečici. Z klece si uměl vylézt sám a ani si nevzpomínám, že by nás někdy kousnul. Proběhnout jsme ho nechávali na gauči nebo v takové krabici, protože na to, abychom ho nechali běhat jen tak po zemi, byl moc malý. Byl to dost hyperaktivní křeček a hladit se moc nenechal, ale pozorovat ho, jak běhá, byla taky zábava. Měl dvoupatrovou klec, ale za celý život se nenaučil lézt nahoru a dolů po žebříku. Nahoru vždycky šplhal a dolů prostě skákal. Nebo spíš padal. Ten žebříček jsme mu nakonec vyndali, protože, když skákal, často se o něj bouchnul. Zažil i dvě léta na naší chatě, kde jsme mu jednou zkusili dát k jídlu chycené saranče. Křečci nejsou výhradně býložravci, ale přesto jsme byli dost překvapení s jakou dravostí to saranče "ulovil". Instinkty určitě neztratil. Dost si na něm pochutnal. Osudným se mu nakonec staly nádory. U křečků je to celkem časté a vždycky je to smutné. Ale život jde dál. Vzpomínáme na tebe, Koulíčku!

Více fotek najdete v galerii.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama