Wigoušek u doktora

16. ledna 2016 v 19:52 | kovarka-eli |  Novinky
Včera jsme byli s naším králíčkem Wigouškem u veterináře, ale naštěstí ne s nějakým zdravotním problémem. Potřebovali jsme jen obnovit očkování a možná ostříhat drápky. Ale přesto jsme z toho byli s mamkou trochu nervózní, protože od té doby, kdy k nám Wigonek přijel až z Plzně v přepravce nebyl. A také kvůli tomu, že se v podstatě nenechá zvedat nad zem. Jakmile nemá nohy na pevném podkladě, tak panikaří - mlátí sebou, kope a škrábe. Když ho nezvedáme, je to miláček. Přijde na zavolání, lehne si na bok a nechá se hladit. Ale předpokládali jsme, že dnes se to asi bez zvedání neobejde.

Odpoledne jsme si tedy všechno připravili. Přinesli jsme přepravku a vystlali ji kouskem flísu. Do kapsy bundy jsem vzala jeho oblíbené jablečné kapsičky. Do přepravky jsem ho dostala nakonec celkem snadno. Jednoduše tam sám skočil za pamlskem. Když jsem zavřela horní víko, byl z toho zmatený. Točil se dokola a hledal únikovou cestu. Venku byla docela zima, takže přestal a čichal studený vzduch. Když bylo na podzim ještě teplo, vyndávali jsme jeho klec ven na balkon, ale tohle bylo pro něj nové. Všechno se houpalo, nejspíš mu byla trochu zima a nechápal, co se děje. V autě už jenom seděl a kulil oči až bylo vidět bělmo. K veterině jsme dojeli za pár minut, nemáme to moc daleko.
V čekárně byla v přepravce jedna kočka, která z celé situace očividně nebyla nijak nadšená, a mladá fenka. Nepoznala jsem, co to bylo za plemeno, ale taky se jí tam moc nelíbilo. Pořád poposedávala a tiše poštěkávala. Wigoušek seděl s ušima nastraženýma dopředu a poulil oči. Tolik pachů a zvuků najednou. Možná mu i nějaké instinkty napovídali, že pes může být pro něj nebezpečný.
Za chvíli jsme se dostali na řadu. Postavili jsme přepravku na ordinační stůl a vysvětlili situaci. Všechno nakonec proběhlo mnohem lépe, než jsme očekávali. Byla tam moc milá doktorka, a když slyšela, jak nerad se Wigo nechává zvedat, všechno dělala v přepravce. Vůbec z ní nemusel ven. Drápky mu trochu zkrátila. Asistent jí ho přidržel a měli to hotové za pár minut. Myslím, že se určitě vyplatilo počkat a nechat mu to udělat tady. Doma by nám to trvalo mnohem déle a určitě by to všechny zúčastněné stálo mnohem více nervů. Očkování také proběhlo v pořádku. V podstatě sebou ani necuknul, jenom tak heknul. Něco si potom ještě zapsali do počítače a mohli jsme jít.
Doma jsme postavili přepravku před klec a čekali jsme, že Wigo vyskočí, vlítne zpátky do klece a schová se do domečku. Jenže ten byl z toho všeho tak vyděšený, že běžel úplně na druhou stranu, nacpal se za sušičku a odmítal vylézt ven. Nakonec jsme ho museli chytit a do klece odnést. Zalezl do domečku a zůstal tam sedět.
Ale asi po dvou hodinách už vylezl ven a seděl na svém oblíbeném místě na domečku. Už od nás přijímal i úplatky v podobě jablečných kapsiček. Během cesty se jich ani nedotkl. Ten den jsme ho už nechtěli pouště ven, ale večer už byl úplně v pohodě a dokonce zase kousal mříže klece, protože už ho to vevnitř nebavilo. Stejně jsme ho ale raději už neprobíhali, nechtěli jsme ho zase někde lovit.
No obecně musím říct, že to dopadlo mnohem lépe, než jsme čekali. Wigoušek vypadá, že je v pořádku. Možná bude ještě nějakou dobu trucovat - nebude se chít od nás nechat pohladit, ale zvládli jsme to. Teď máme zase na rok pokoj. Ale příště už může být všechno zase jinak. Wigo je teď spíš takové odrostlé králíče, příště už bude starší a možná i klidnější. Měl by být i víc zvyklý na přepravku a obecně na přenášení. No s tím si zatím starosti dělat nebudeme.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama