Wigouškova letní sídla

12. června 2016 v 9:45 | kovarka-eli |  Novinky

Nedávno jsme do toho našeho ušatce opět zainvestovali a zřídili jsme pro něho dvě "letní sídla". Pořídili jsme totiž dvě ohrádky - jednu k nám domů na balkon a druhou na chatu.

Už chvíli po pořízení králíčka bylo rozhodnuto, že časem nějakou ohrádku dostane. Myslím, že králíci a morčata patří na trávu. Pokud je malá šance dopřát jim volnou pastvu někde venku, měli bychom se o to pokusit. Vždycky je důležité, co nejvíc se přiblížit přirozenému způsobu života určitého zvířete. A co je pro králíka přirozenější, než hopkat si po louce, najít si k jídlu nějaké šťavnaté pampelišky a potom se natáhnout na břicho ve stínu?
Naše bývalá morčátka měla v létě také možnost strávit pár hodin na trávě, ale vůbec se to nedá srovnávat s tím, co teď dostal Wigo. "Pepíci" totiž seděli pouze pod vrchní mřížovanou částí klece. Něměli tedy o nic víc prostoru, než kdyby v ní byli zavření doma. Ale komu to vadí, když se může nacpat až k prasknutí té krásné zelené travičky? Určitě by se jim větší výběh také líbil, ale podle mě si tenkrát docela vystačili i s tou klecí. Ke spokojenosti jim stačilo, abychom ji občas poposunuli o kousek vedle, když už tam měli vypaseno. :) Ale to jsem odbočila, takže zpět k současnoti.
Wigoušek nakonec neplánovaně dostal ohrádky dvě. Tu menší má na balkoně a tráví tam každé slunečné odpoledne. Ohrádka má nahoře síť, aby králíček nemohl vyskočit ven. Není totiž moc vysoká, asi 60 cm. A to náš skokan zvládne v pohodě z místa. Navíc je polovina sítě vyplněná (vlastně to tedy není síť), takže se v ohrádce vytvoří stín, i když slunce stojí přímo nad hlavou. I vespod je plachta. Na balkoně nám stejně tráva neroste, takže to nevadí, a není tam díky tomu nepořádek. Plachta se snadno zamete nebo vyklepe. K tomu dostal Wigoušek ještě domeček. Je to přímo hrad, doma v kleci má jen takové ty klacíky spojené drátem a ohnuté do oblouku, takže myslím, že tahle "nora" se mu moc líbí. Je na nízkých nožičkách s vyklápěcími dveřmi, po kterých může vyjít dovnitř. Domeček nám po sestavení způsobil záchvat smíchu. Přemýšleli jsme, co mu dát dovnitř, aby to tam měl měkké a teplé. Napadlo nás, že by tam mohl mít pelíšek, co jsme mu koupili už dávno. Jenže Wigoušek si z něj od začátku dělá spíš další záchůdek, než cokoli jiného. Kdybychom mu ho dali dovnitř, zřejmě by tak místo domečku měl kadibudku. Kadibudku za 900 Kč, který králík to má?


No takže Wigouška teď po příchodu ze školy nebo z práce popadneme a přesuneme do ohrádky na balkon, kde vegetí až do tmy. Moc se mu tam líbí. Venku je spousta zvuků a pachů, takže se nenudí, a má víc místa na běhání než v kleci. Asi nejvíc času ale stejně prospí buď v domečku, nebo leží jako sfinga před ním.

Je to s ním jako s malými dětmi. Nejdřív se nechce nechat zvednout a přendat ven a potom večer ho nemůžeme dostat zpátky dovnitř. Zaleze si do své "kadibudky" a odmítá vylézt, protože ví, že pak ho chytíme. Většinou ho vylákáme na nějakou neodolatelnou dobrotu, zavřeme dveře do domečku a pak ho ulovíme. Je mi líto, že ho takhle musíme vždycky oklamat, ale buď tak, nebo by tam musel spát (což chceme taky časem zkusit, ale zatím ne). Aspoň si trochu zvykl na to zvedání, když to musí podstupovat dvakrát denně. Pořád z toho není nadšený a koulí očima, ale je vidět jistá rezignace, když se prostě přitiskne k zemi místo utíkání a nechá se zvednout a odnést.


Druhou ohrádku jsme postavili minulou neděli na chatě u mojí babičky. Za týden pojedeme na dovolenou a babička nám bude Wigouška hlídat. Proto jsme chtěli vyzkoušet, jak to bude fungovat nejdřív tam. Z toho jsem ani tak strach neměla. Když šla sestavit ta na balkoně, proč ne ta větší na chatě? Jenže aby to bylo vyzkoušené opravdu dokonale, rozhodli jsme se, že s sebou vezmeme i Wigonka, a necháme ho, aby to zhodnotil sám. A to se v problém změnit mohlo. Měla to být jeho úplně první cesta mimo domov (kromě dvou krátkých cest k vetrináři kvůli očkování). Naštěstí všechno nakonec proběhlo naprosto skvěle. V přepravce vůbec nepanikařil, jen občas trochu koulel očima a ukazoval bělmo. Ale na chatě byl úplně v klidu. Spíš zaujatý než vyděšený. Ohrádka šla sestavit celkem dobře. Bude třeba ještě přihnout pár drátků, nikdy to nemůže být 100%, ale fajn. Nahoře je opět plachta vytvářející stín a zabraňující všem pokusům o útěk. Ohrádka je ještě zpěvněná tyčkami zaraženými do země. Po sestavení jsme dali dovnitř ještě domeček (ten menší přivezený z domova), aby se měl kam schovat, kdyby se bál. A pak už se šlo na věc.


Wigoušek samozřejmě nejdřív vletěl do domečku, ale vylezl mnohem dřív, než jsem čekala.
Opatrně se vyplížil ven, s ušima rozjetýma nervózně do stran a zadníma nohama táhnutýma daleko za sebou, aby se v případě nebezpečí mohl co nejrychleji vrátit do bezpečí domečku. Ale nebylo to třeba. Postupně se osmělil a začal běhat sem a tam, kolem dokola. Ne nijak vyděšeně, prostě se mu tam líbilo. A protože je náš králík horolezec, za chvíli stál na domečku úplně na špičkách na zadních a čuchal k horní plachtě. Bylo krásně slunečno a Wigo pózoval jako profesionál, tak se můžete pokochat tím, co z toho vzniklo. :)





Cesta zpátky proběhla také v klidu. V polovině si Wigo v přepravce dokonce lehl a natáhl si packy před sebe. Asi mu bylo horko.
Nejdřív se mi to nezdálo, ale teď opravdu pozoruji určité změny v jeho chování. Zdá se mi, že s věkem trochu dospěl a zklidnil se. Taky si na nás už opravdu zvyknul a věří nám i sám sobě. Většinu situací i těch stresovějších zvládá s větším klidem. Většinou se říká, že nové věci zvládají lépe malá králíčata. Wigo ale dospěl do takové psychické pohody, kdy bych se nebála vystavit ho něčemu novému a třeba pro něj děsivému s vědomím, že to zvládne, až teď v věku 1 roku. Určitě za to mohou i Wigovy složité začátky. Léta už se teď tolik nebojím, nějak to zvládneme. Víc se těším se na všechny krásné zážitky, které spolu všichni ještě prožijeme.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 alenaloudova alenaloudova | Web | 15. června 2016 v 20:07 | Reagovat

To je krásný :-) A souhlasím, že by se člověk mělco nejvíc epřiblížit se zvířátkem co nejvíce přirozenému prostředí,, pokud to jde :-) Ale někdy to bohužel nejde :-( Scooby jak má např. špatné trávení,čerstvému nedělá dobře, takže ho máme úplně vynechané a nechtěla bych vidět, co by s ním travička udělala :-( Lomi jsem mu jí zkoušela pěstovat, dostal pár stébílek a bylo hned zle  :-( Ale je to věc, po které hrozně toužím, byl by to pro mě ten nejkrásnější pohled vidět ho venku na trávě, v přírodě...

A Wigoušek je žasný <3 Tihle třísloví králíčci se mi strašně líbí...no a je vidět, jak si to užívá, bobek jeden :-)

PS: ten záchod za devět stovek mě fakt rozesmál :-D My to máme stejné, že si s pelíšku dělal další záchod :-D

2 kovarka-eli kovarka-eli | Web | 18. června 2016 v 7:28 | Reagovat

[1]: Děkujeme za krásný komentář! Tak to to máte s Kubíkem těžké. Já si neumím představit, že bych Wigonkovi nemohla dát vůbec nic čerstvého (a on sám asi taky ne). Co tedy vlastně jíte vy? Já třísláčky taky zbožňuju, v čele s Wigouškem. A jako další se mi nejvíc líbí ti, co vypadají jako opravdoví divocí králíci. :)

3 Karol Dee Karol Dee | Web | 18. června 2016 v 17:27 | Reagovat

Na balkóně to má luxusní a na zahradě ještě víc. Nepouštíte ho na volno? Známí mají králíky dva a pouští je na chatě, ať se proběhnou. Totéž mamčin králík. Najdou si oblíbená místečka a nikam zdrhat nechtějí.

4 kovarka-eli kovarka-eli | 20. června 2016 v 11:11 | Reagovat

[3]: Na volno ho pouštíme jen doma, kde nemá kam utéct. Tam má k dispozici v podstatě celý byt. Venku se bojím pustit ho úplně na volno. Je to průzkumník a navíc strašpytel. Kdyby ho něco moc zajímalo nebo se kvůli něčemu vyděsil, mohl by vzít nohy na ramena a už bychom ho nechytili. A těžko říct, jestli by se vrátil sám. Takže ne, venku ho pouštět nechci. Riziko je příliš vysoké. Navíc se tam kolem nás vyskytuje dost psů, kteří se tam různě potulují bez pána, takže představa, že mi Wiga některý přinese v zubech mě dost děsí. Mám ještě jisté plány s kšíry, ale zatím jsem se k nim nějak nedostala. Zatím jsme všichni spokojení s tímhle řešením. :) Ale také jsem slyšela, že někteří lidé mají králíky jen tak na volno a nikdy jim neutekli. Třeba je to jen štěstí a klidná povaha králíka...

5 Králičí máma píše Králičí máma píše | Web | 24. června 2016 v 12:25 | Reagovat

místo čerstvého dávám sušené bylinky :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama